Jednoduché medobraní bez medometu

Kromě ovocnářství se také věnuji včelám, což se krásně doplňuje. Jelikož se snažím o přírodě blízké včelaření, nemám tolik medu, jako tomu bývá u konvenčních včelařů běžné. Včelám beru jen tolik medu, kolik mohou postrádat.

Běžně včely nanosí zhruba dva nízké nástavky medu (cca 40 kg), na zimu by takovému včelstvu mělo stačit cca 20 kg medu, tedy jeden plný nástavek. Takže včelám odebírám med jen tehdy, když mají více než jeden nástavek. Někdy mám z jednoho včelstva 5 kg, někdy 20 a někdy taky nic. Ale nemusím používat cukr, včely tak zbytečně nestresuji a jejich obranyschopnost je díky tomu lepší.

Kromě toho se mi taky nelíbí současný systém včelařských dotací, a tak se ho neúčastním. Včely mám v nástavkových úlech typu Langstroth a kromě úlů mi ke včelaření stačí klobouk, smetáček a rozprašovač (místo dýmáku). Ano, včelaření může být i nízkonákladové a co chci říct především: Nepotřebujete medomet!

Pokud včelám odebíráte med a chcete jej nějakým způsobem z pláství dostat, existují i jiné způsoby (vždyť mědomed vynalezl Franz von Hruschka až v roce 1865), které se dříve hojně využívali. V podstatě vám stačí nějaké jemné sítko.

Já jsem si nakonec pořídil nerezové vědro a nerezové dvouvrstvé sítko (přecejen nějaká investice). Celá věc spočívá v tom, že plástve v nějaké nádobě rozdrtíte na jemnou drť a následně necháte přetéct přes síto, buď rovnou do sklenic a nebo do jiné nádoby a z ní následně tam kam potřebujete. Takovému medu se říká vykapávaný.

V praxi to je samozřejmě náročnější než se zdá. Musíte mít velkou nádobu (kbelík) do které pohodlně vyřežete všechny plástve od včel. Následné rozdrcení není problém uskutečnit pomocí dlouhého nože, ale překapání přes síto trvá dlouho. Osobně vždy naberu několik naběraček voskové drtě s medem na síto a rukama med z vosku vymačkám. Vymačkaný vosk následně využívám pro výrobu lahodné a jednoduché „medoviny“ (viz níže). Med následné přetéká/překapává přes síto. Jakmile je nádoba pod sítem plná, přeliju med do sklenic a je hotovo. Celý proces je poměrně zdlouhavý (hlavně vymačkávání), ale pokud vám stačí několik málo včelstev, během dopoledne budete s celým medobraním hotoví (ono s medometem toho času zas tolik neušetříte).

P. S. Jednoduchá medovina: I pokud používáte medomet zbyde vám dost materiálu z odvíčkovávání (které je mimochodem taky dost časově náročné a kterému já se elegentaně vyhýbám), stejně jako mně z vymačkávání. Tento vosk dávám do čtyřlitrových sklenic. Když je sklenice zhruba z půlky plná přidám tam 2 litry vodky (lze použít i slivovici či jiný destilát). Následně sklenici zavřu a ponechám při pokojové teplotě několik týdnů až měsíců stát. Výsledný produkt se dá slít v podstatě kdykoliv. Čím déle počkáte, tím bělejší vám zbyde vosk – všechen propolis a med se rozpustí do destilátu. Za inspiraci k této „medovině“ děkuji Oldovi z Fulneku.