//

Právě je nejvhodnější čas na odběr roubů. Plánujete-li si namnožit vaši oblíbenou odrůdu, vyražte do terénu. Byť hlavní sezóna roubování nastane teprve na konci března, rouby odebíráme už od prosince. Pojďme se podívat, na co si dát při odběru roubů pozor a čeho se vyvarovat.

Roub?

Roubem se myslí větvička – výhon, který narostl v uplynulém roce. Je to tedy loňský přírůstek a naleznete jej na koncích větví. Optimální roub má tloušťku tužky a hezky vyzrálé pupeny. Pokud však není na výběr, lze se spokojit i s tenšími rouby, jen se vám bude na jaře hůře roubovat. Obvyklé poučky praví, že by se neměly jako rouby využívat vlky (tzv. vodní výhony), pokud ovšem opět nemáte na výběr, lze použít i ty. Vybírejte ale takové, které jsou nejvíce vyzrálé – mají vyvynuté pupeny a jsou pevné. Čím vyzrálejší roub, tím má v sobě více zásobních látek a díky tomu je úspěšnost roubování na jaře vyšší.

Termín

V zásadě platí, že bychom rouby měli odebírat v době vegetačního klidu. Jde nám především o to, aby větvičky nebyly narašené. Z toho důvodu se doporučuje u peckovin odebírat rouby dříve (prosinec – leden), jelikož pupeny raší již během února. Zatímco u jádrovin můžeme odběr roubů odložit až na konec března. V praxi samozřejmě lze bez problému používat dříve odebrané rouby (například v listopadu při povýsadbovém řezu), jen musíte mít místo, kde rouby vydrží tak dlouhou dobu bez úhony. U jádrovin naopak můžete bez problému roubovat tzv. ze stromu na strom. Tedy, že koncem března roub odeberete a ihned jej naroubujete, což u peckovin bývá právě z důvodu brzkého rašení problematické.

Označení

Rouby jsou téměř k ničemu, pokud nevíte, o jakou odrůdu se jedná. Nepodceňte tedy označení jednotlivých svazků. Sám rouby z jedné odrůdy svážu jutovým provázkem a připevním k roubům štítek popsaný lihovkou, která jde po třech měsících ve vlhku stále přečíst. Osobně mám rád pečlivost, a tak si vše pro jistotu fotím, protože kdyby se nějaké potulné myši zachtělo a štítek mi rozkousala, dokážu z fotek většinou určit, který svazek je který.

Skladování

Jakmile máte rouby odebrané, svázané a popsané, zbývá jejich uskladnění. Rouby nám nesmí vyschnout, zplesnivět ani narašit. A tak se obvykle zapíchávají do nějakého vlhkého substrátu a dávají do chladna. Optimální podmínky zajistí sklep, ve kterém nekolísá teplota a zároveň tam nemrzne. Můžete tedy zapíchat rouby řeznou plochou do vlhkého písku (cca do jedné třetiny jejich délky), který je v nějakém kbelíku či bedně a uložit do sklepa. Pokud sklep nevlastníte, nezoufejte, existují i další varianty.

Snadno si takový minisklep pro rouby vytvoříte někde na zahradě. Stačí vykopat jámu (co nejhlubší – třeba okolo 100 cm) někde severně od domku tak, aby místo nebylo exponované jarním sluncem. V podstatě se jedná o poměrně dobrou variantu, kde vám rouby vydrží a zároveň nenaraší, protože teplota v zemi je poměrně stálá.

Občas můžete slyšet, že stačí rouby zapíchnout do krtince, který se nachází ve stínu, nebo dát do nějaké prohlubně severně od stodoly. I na takových místech rouby vydrží až do pozdního jara. V případě peckovin vám však brzy naraší, protože zde teplota kolísá přece jen více.

Nejméně vhodnou variantou, jak rouby uchovávat – která je ovšem stále funkční, je uložení v lednici. Rouby vložíte do igelitového sáčku a řezné plochy zabalíte vlhkým hadříkem. Takto uložené rouby mohou sice zplesnivět nebo vyschnout snáz, ale v případě nouze se tato varianta určitě hodí.

A když vám na jaře nějaké rouby zbydou, můžete je využít na nějaké pláňky vysemeněné v krajině.

Úspěšný lov roubů přeje potulný sadař