Volba podnože – až na prvním místě

Ovocné stromy se zpravidla (ostatní případy viz konec článku) skládají ze dvou geneticky odlišných částí: podnože a odrůdy. Podnož volíme především ve vztahu k otázce, jak moc bude strom v dospělosti samostatný, houževnatý, dlouhověký a velký. Zatímco odrůdu především na základě plodů (ale i dalších vlastností jako třeba mrazuodolnost, teplomilnost, snášenlivost těžkých/lehkých půd apod.)

Nejčastěji můžeme dnes v ovocných školkách narazit na tzv. typové (nebo-li vegetativní) podnože. Jedná se o širokou škálu podnoží označovaných různými písmeny a čísly s různými vlastnostmi. Tyto podnože byly vyšlechtěny především pro intenzivní zemědělství. A tak se u nich často počítá s přihnojováním, zálivkou, pravidelným řezem, beztravným drnem či celoživotní oporou. A jelikož podnož hraje zásadní roli v otázce výsledné velikosti celého stromu, typové podnože byly často šlechtěny se záměrem vytvořit slabě rostoucí stromy, které budou (mnohem) menší než stromy na semenných podnožích. Kromě toho se dožijí třeba jen 20 let. Na druhou stranu mohou plodit již dva roky po výsadbě a v místech, kam se nám velký strom nevleze, se jedná o smysluplnou variantu.

Jak ale tušíte, pokud se bavíme o extenzivním ovocnářství, všechny faktory hovoří jednoznačně ve prospěch semenných (nebo-li generativních) podnoží. Neznamená to ale, že strom je automaticky samostatný a nepotřebuje vůbec žádnou naši péči. Potřebuje! Ale pouze v prvních pěti letech po výsadbě. Na začátku tohoto jeho života je potřeba kvalitně zapěstovat korunu, ochránit kmen před býložravci, každoročně kvalitně mulčovat a zajistit oporu formou kůlu. Po přibižně pěti letech, kdy kmen dosáhne tloušťky vašeho zápěstí, lze s touto péčí přestat. Pak už stačí jen jednou za 5 – 20 let provést urdžovací řez a po několika desetiletích řez zmlazovací. Ze stromu pak budou sklízet ovoce ještě vaše pravnoučata a možná i jejich pravnoučata.

Z vším hledej kořeny

Hlavní rozdíl mezi typovou a semennou podnoží tkví v kvalitě kořenového systému. Zatímco vegetativní podnože se množí nejčastěji formou „odkopků“ – jedná se tedy o klony, generativní podnože vznikají ze semena, díky tomu u nich vznikají mohutné kořenové výhony schopné dorůst do mnohem větší hloubky i šířky s mnohem hustší sítí vlásečnic. Na základě toho se tak strom zvládne mnohem lépe vypořádat se zhoršenými půdními podmínkami či suchem. Jak jsem zmiňoval, musíme ale počítat s tím, že strom doroste své plné velikosti a na základě toho volit vhodný spon (vzdálenost od okolních stromů/předmětů). Jaké jsou doporučené spony můžete zjistit v článku Sázení ovocných stromů? Vyberte ty správné! Do určité míry ovlivňuje velikost stromu i zvolená odrůda a lokální půdní a klimatické podmínky, ale strom na semenné podnoži bude jednoduše velký.

Pro přehlednost jsem vytvořil srovnávací tabulku. Ale je třeba upozornit, že mezi vegetativními podnožemi jsou obrovské rozdíly! Zatímco celosvětově nejpoužívanější jabloňová podnož M9 má slabý růst a je vhodná pro intenzivní výsadby s vysokou mírou agrotechniky, podnož A2 se řadí k bujně rostoucím zvládajícím sušší i chudší lokality a stromy dosahují 90% velikosti stromů na semenných podnoží. Popisy jsou tedy dost zobecněné.

Srovnání: semenná x vegetativní podnož

 Semenná (generativní) podnožTypová (vegetativní) podnož
VelikostU hrušní až 14 m vysoké stromy, u jabloní až 10 m průmer koruny.V závislosti na podnoži dosahují 10 – 90 % velikosti stromů na semenných podnožích.
Půda
Odolné vůči suchu i zhoršeným půdním podmínkám.
Slabě rostoucí podnože vyžadují celoživotní péči formou přihnojování a udržování beztravnatého drnu. Některé podnože zvládají i jílovité či lehké půdy, většinou však potřebují kvalitní humozní půdy a pravidelnou zálivku během celého života.
ŽivotnostDlouhověké dřeviny, v závislosti na odrůdě 50 – 300 let.Stromy s kratší životností. Nezřídka se počítá s životností 10 – 15 let. Středně bujné podnože však mohou žít 30 – 50 let.
PlodnostPřichází později, 5 až 10 let po výsadbě. V dospělosti může být plodnost střídává (obrok).Každoroční a velká (v případě správného řezu, hnojení a celkové péče), již od dvou až tří let po výsadbě.

Pokud tedy chcete strom odolný, samostatný a dlouhověký, jednoznačně sáhnete po semenné podnoži. Musíte však počítat s výslednou velikostí stromu. Pokud tolik prostoru nemáte, pak zvolte nějakou slabě nebo středně vzrůstnou podnož, ale počítejte s tím, že budete muset stromu věnovat více péče a jeho život nebude tak dlouhý.


 

Poznámky pod čarou (pro zvídavé)…

Vedle toho všeho existuje ještě množení ovocných stromů jinak než roubováním (nebo očkováním) na podnož. V zásadě existují dvě varianty: zasadit semínko a nechat ho vyrůst v plnohodnotný strom nebo zpravokořeňování. Obě varianty jsou velmi populární v permakultuře a já jim fandím, ale pokud se rozhodnete pro tyto formy množení ovocných stromů, je třeba znát všechny souvislosti.

Strom semenáč

Zasadíte semínko a čekáte co z něj vyroste. Problém je, že nikdy nevíte jaké vlastnosti budou mít plody tohoto stromu, takže čekáte asi deset let než začne plodit. A pak na 99 % zjistíte, že jsou plody méně kvalitní než z mateřského stromu. Nejčastěji budou plody menší, kyselé a trpké. Samozřejmě se může stát, že budete mít štěstí a plody budou kvalitní a chutné – však tímto způsobem (z náhodných semenáčů) vznikla většina cenných odrůd. To ale předem nikdy nevíte, protože genetické vlastnosti plodů se nepřenáší generativně, jelikož fenotyp (tedy vlastnosti projevené) se vybírá náhodně z genotypu, který vznikl spářením dvou pohlavních buněk jež jsou často každá z jiného stromu. Kdo má chuť experimentovat, pro toho jsou dveře náhodných semenáčů otevřeny.

Každopádně jako v případě stromů na semenných podnožích i zde lze předpokládat, že strom bude odolný a dlouhověký vzhledem ke svému kvalitnímu kořenovému systému.

Zpravokořeňování

Zjednodušeně řečeno strčíte větev do půdy, ona zakoření a vy část odstřihnete a zasadíte jinam. Jaroslav Svoboda tento způsob množení považuje za dobrý z toho důvodu, že „strom roste na svých vlastních kořenech“. (Kořeny i nadzemní část tak mají stejný genetický kód.) A zároveň tak můžeme množit kulturní odrůdy, které jsou chutné a mají vlastnosti, pro které si je ceníme.
Je ale třeba si uvědomit, že kořeny vzniknou ze spících pupenů nadzemní části. Strom na to je sice evolučně připravený, ale kořenový systém nikdy nebude tak kvalitní, jako u kořenů vzniklých ze semínka. Stromy tedy budou odolné a velké v závislosti na dané odrůdě a jejich životnost se bude počítat ně několik desetiletí, nikoliv na staletí.

Pokud tedy chcete, aby strom měl své vlastní kořeny, tato cesta je pro vás tou pravou.