//

Pomalu si zvykáme, že jaro nepřichází. Zatímco jeden týden noční teploty klesají k mínus deseti, další týden naměříme přes den 25 °C a více. A z oblohy nespadne ani kapka. Jak tyto podmínky zvládají mladé ovocné stromy a co bychom měli dělat, aby přežili? Nejvíc pomůže zejména mulčování!

Sucho a ovocné stromy

Tématem loňského léta byla klimatická změna a s ní spojené sucho. To se týká v podstatě všech oborů lidské činnosti a ovocnářství nevyjímaje. Jak to vypadá aktuálně, se můžete kdykoliv podívat na portálu intersucho. Jak s vodou šetřit a co můžeme dělat pro zpomalení klimatické změny my všichni, najdete zde.

Všechny obory se dříve či později budou muset s klimatickou změnou nějak vyrovnat a ovocné stromy také. Zatímco dříve stačilo mladý stromek zasadit a on s velkou pravděpodobností rostl i bez větší zálivky, dnes tomu tak není. Déšť je v nedohlednu a z krajiny se stává spíše monokulturní poušť, takže se snadno přemnoží kdejaký škůdce.

Ovocná výsadba uprostřed pouště

Asi každého napadne, že mladé stromy potřebují dostatek vláhy dokud pořádně nezakoření a nezesílí. Já bych vám nyní rád představil pár základních rad, ke kterým jsme postupně došli a které jsou zcela zásadní pro ujmutí stromů.

Největší konkurence

Mladý strom má velmi těžké podmínky. Ve školce přišel při vyorávání o více než 50 % svých vlastních kořenů a přesazení mu působí dost značný šok. V prvních letech je ale pro dobrý růst a prokořenění naprosto největším problémem kolem rostoucí tráva. Ta má hustou síť vlásečnic ve svrchní vrstvě půdy a mladý strom nemá šanci v její konkurenci obstát. Navíc pokud už nějaká ta kapka z nebe spadne, pak je tráva první, která ji zužitkuje a ke kořenům stromu se už nic nedostane. Právě proto bychom měli v prvních pěti letech udržovat okolo kmínku beztravný drn. To lze buď pravidelným okopáváním/pletím motykou, nebo mulčováním.

Mulčování stromů

Mulč je jakýkoliv organický materiál, který navrstvíte na zeminu. Ideální varianta mulče je vrstva 2030 cm hnoje/kompostu, kterou přikryjete 510 cm dřevní štěpky (z listnatých dřevin) nebo slámou. Štěpka či sláma má především tu funkci, že hnůj nevysychá, a samozřejmě obsahuje i dost uhlíku, takže se hnůj lépe vstřebává. Zda zvolit kravský, koňský či králičí hnůj je v podstatě jedno. Čím více uleželý, tím lépe, ale jinak stačí, když je alespoň dva měsíce na dešti úplně čerstvý by mohl poškodit kořeny.

Pokud nemáte možnost zamulčovat touto „ideální variantou“, pak nezoufejte, cokoliv je lepší než nic. Lze mulčovat i čerstvě posekanou trávou, ale jen do vrstvy 5 cm, jinak tráva bude plesnivět. Nebo pokud máte jen štěpku či slámu, tak dejte alespoň tu.

Ať už zamulčujete čímkoliv, nejdůležitější funkcí mulčování je potlačení travní konkurence. Mulč navíc udržuje mnohem déle vlhkou zeminu pod sebou, přerušuje vzlínání vody z půdy ven a zároveň dochází k pozvolnému uvolňování živin, což je nejlepší forma hnojení, protože podporuje množení půdních mikroorganismů  tolik důležitých pro zdraví půdy (a tedy i rostlin). Z našeho pozorování vyplývá, že kvalitní mulčování nahradí až 50 % zálivky a zároveň už po roce dochází k značnému zlepšování půdní struktury (pokud sázíte na téměř mrtvé orné půdě).

Ale pozor: mulčovacím materiálem nesmíme zasypat kmínek. Ten by pak mohl začít uhnívat. U kmínku musí být mulč odhrnutý. Vznikne tak jakási mísa, která nám pak pomůže při zalévání.

Stromy by měly být zamulčované především během vegetace. Zpravidla tedy mulčujeme v dubnu. Minimálně prvních pět let po výsadbě. V říjnu obvykle zbývá už jen nepatrná vrstva, vše ostatní se vstřebá. Častou námitkou proti mulčování jsou problémy s hlodavci. Pokud máte lokalitu, kde je opravdu velký výskyt hryzců, pak se vyplatí nemulčovat (musíte okopávat a více zalévat), protože kyprý materiál je přitahuje. Co se týče hrabošů, tak z naší zkušenosti vyplývá, že pokud jich je kalamitní množství, tak je úplně jedno, zda jsou stromy zamulčované nebo ne ožerou všechny. A pokud je jejich populace v normě, tak jediné riziko hrozí přes zimu, kdy je mulč může lákat takže případně zbylou vrstvu rozhrabáváme.

Jak zalévat stromy

V současné době vysazené stromy zálivku ovšem potřebují ať už zamulčujete sebelépe. Obecně se dá doporučit zálivka spíše méně častá (jednou za 3 až 4 týdny) ale vydatnější (50 až 100 litrů). Chceme totiž adaptovat stromy na podmínky, které je čekají. Tedy navodit stav letních bouřek, kdy je delší období sucha, a pak spadne najednou větší množství srážek. Voda by v ideálním případě neměla být příliš chladná a chlorovaná – ideálně tedy dešťová. Abyste mohli najednou rychle zalít větším množstvím vody, tak doporučuji vytvořit dostatečnou závlahovou mísu při výsadbě – tedy sázet stromek nepatrně pod úroveň terénu (kořenový krček, ale musí být v úrovní zeminy), aby vznikla prohlubeň, kterou navíc zvýrazníte pak mulčovacím materiálem. Vznikne tak poměrně velká mísa, která najednou pojme několik desítek litrů vody.

Spolupráce s dobrovolnými hasiči je k nezaplacení

Další dnes populární variantou jsou závlahové vaky, se kterými sice nemám zkušenost, ale dle kolegů arboristů svůj účel plní určitě dobře a principiálně je lze doporučit. Naopak tzv. husí krky – tedy roury vedoucí ke kořenům  které jsou dodnes používané, bývají často kontraproduktivní. Málokdo totiž ucpává nadzemní část, což je nezbytné, aby kořeny naopak nevysychaly. Navíc je zalévání husím krkem značně nepřirozené  přirozený je déšť, tedy zálivka s vrchu, a z toho důvodu může docházet k různým defektům v růstu kořenového systému. Opodstatnění to má pouze ve městech, kde je extrémně utužená půda a husí krky tak plní i funkci dodávání kyslíku ke kořenům.

Stromy na slaběrostoucích podnožích bez mulčování nepřežijí

Vše výše napsané platí zejména pro ovocné stromy na semenných podnožích. Pokud máte slabě rostoucí stromy, pak nezbývá než zalévat častěji (někdy třeba denně) a udržovat beztravný drn někdy až po celý život. Samozřejmě v závislosti na konkrétní podnoži. Pokud však chcete stromy co nejvíce suchovzdorné, semenné podnože jsou jedinou smysluplnou variantou.

A kdo ještě nezamulčoval, běžte do toho! A na zálivku pamatujme všichni.