Množit ovocné keře dřevitými řízky je docela jednoduché a zvládne to v podstatě každý. Tento způsob množení má navíc tu výhodu, že se obejdete bez květináčů, pařenišť či jiných složitostí – řízky stačí zapíchnout přímo do připravené zeminy na finálním stanovišti. Za trochu trpělivosti budete odměněni novými keříky, které za pár let ponesou plody.

Tento způsob množení se navíc dá skvěle spojit se zimním řezem keřů – odřezané větvičky se jednoduše použijí jako řízky.

Proč právě dřevité řízky?

Dřevité řízky odebrané v době vegetačního klidu (po opadu listí a před rašením) jsou odolné, snadno zakoření a nepotřebují zvláštní péči. Výborně se hodí pro množení rybízu, angreštu, malin, ostružin a dalších podobných keřů.

Existují i jiné způsoby množení, například hřížení nebo dělení trsů, ale právě dřevité řízky jsou nejjednodušší a nejméně náročné na čas i vybavení.

Jak na to – postup krok za krokem

1. Kdy řízky odebírat

Řízky se odebírají v době vegetačního klidu, ideálně od listopadu do března, kdy keře „spí“ a nehrozí jim zbytečný stres. Nejlepší čas je mírný den bez mrazů, kdy půda není zmrzlá.

2. Jak má vypadat řízek

Délka: 20–30 cm (asi jako tužka nebo trochu delší)
Průměr: zhruba tloušťka tužky (nebo silnějšího drátu)
Řez: spodní konec seřízněte šikmo těsně pod pupenem, horní konec rovně těsně nad pupenem. Precizní řez je samozřejmě lepší, ale i když to uděláte libovolně, tak vám to většinou poroste.

3. Kam a jak zapíchnout řízky

Vyberte slunné nebo polostinné místo s kyprou, propustnou půdou.
Půdu můžete zkypřit a případně obohatit kompostem. Ale v zásadě jde o to, aby to šlo zapíchnout.
Řízky zapíchněte spodním částí do země tak, aby zůstaly nad povrchem jen 1–2 pupeny.
Hloubka zapíchnutí: přibližně 2/3 řízku v zemi, 1/3 venku.
Řízky umístěte svisle.

4. Zalévání a péče

Po zapíchnutí můžete důkladně zalít.
Na jaře je stěžejní zajistit dostatek vláhy – půda nesmí vyschnout, jinak zakořeňování selže.
V zimě zpravidla není nutné zalévat, na jaře podle počasí.
Není třeba přikrývat fólií ani chránit pařeništěm.

Co očekávat dál – časová osa

Jaro (první rok) – řízky začnou rašit, vyženou první listy.
Léto (první rok) – do této doby řízky zpravidla zakoření. A zde je důležité nepodcenit zálivku.
Podzim (první rok) – rostliny mají základní kořenový systém a připomínají slabé sazenice.
Zima (rok po zasazení) – nezapomeňte keře ostříhat, abyste podpořili rozvětvení a zesílení stávajících výhonů.
Druhý rok – rostliny zesílí, vytvoří další výhony.
Třetí rok – keře dosáhnou velikosti běžné mladé sazenice a začínají plodit.

Pro které druhy je metoda vhodná?

Výborně se hodí pro:

rybízy (červený, bílý, černý)
angrešty
ostružiny
maliny (zejména kultivary s pevnějším dřevem)
arónie
muchovník
zimolez kamčatský

Nevhodné druhy:

borůvky (potřebují kyselou půdu, množí se spíš hřížením)
brusinky (podobně jako borůvky, špatně zakořeňují z dřevitých řízků)
kdoule, mišpule (lépe se množí roubováním)

Hodně štěstí a radosti

Množení ovocných keřů dřevitými řízky na finálním stanovišti je opravdu jednoduchý a spolehlivý způsob, jak si vypěstovat vlastní zdravé rostliny. Nečekejte složité postupy – stačí řízky správně připravit a zapíchnout do půdy. Budu rád, když se podělíte o své zkušenosti nebo mi pošlete fotky vašich nových sazenic. Rád je vložím i sem do článku.

Pokud byste ale raději hotové sazenice, přijeďte si pro ně na podzim do mé ovocné školky.