V ovocné školce vám prodají špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen. Co to znamená a jak to souvisí s výslednou velikostí stromu?
Zatímco dřív se běžně sázely vysokokmeny, dnes jsou nejžádanější čtvrtkmeny a zákrsky. Jeden z nějčastějších mýtů o ovocných stromech souvisí právě s pojmenováním „tvaru“ školkařského výpěstku. Toto pojmenování ale nic nevypovídá o výsledné velikosti stromu. Jednotlivé varianty určují výšku, v jaké je nasazená korunka. Tedy výšku, kde začíná větvení. Viz tabulka:
| Název | Výška korunky nad zemí |
|---|---|
| Keř | Dřevina bez kmene, větve vyrůstají přímo od země. |
| Špičák | Stromek bez obrostu (korunky), je tvořen jen jedním výhonem – prutem. Korunka se zapěstovává až po výsadbě na stanovišti. |
| Zákrsek | Stromek s korunkou založenou 40–60 cm nad zemí. |
| Čtvrtkmen | Stromek s korunkou založenou 80–110 cm nad zemí. |
| Polokmen | Stromek s korunkou založenou 130–150 cm nad zemí. |
| Vysokokmen | Stromek s korunkou založenou 160–190 cm nad zemí. |
| Vysoký vysokokmen | Stromek s korunkou založenou více než 190 cm nad zemí. |
Při nákupu stromů tedy myslete na to, že velikost stromu ovlivňuje jeho podnož (viz článek Volba podnože – až na prvním místě), nikoliv výška zapěstování koruny. Samozřejmě nedává smysl dělat ze stromu na slabě rostoucí podnoži vysokokmen, a tak lze očekávat určitou souvislost mezi vzrůstností stromu a výškou nasazení koruny, ale není to samozřejmé. Již několikrát jsem viděl polokmen na slabě rostoucí podnoži M9, na druhou stranu se běžně prodává čtvrtkmen na semenné podnoži.
Polokmen bude polokmenem i za 30 let
Výška nasazení korunky je přitom velmi důležitá. V první řadě počítáme s tím, že výška, ve které je větvička po výsadbě, bude stejná i za 10 či 100 let. Prostě polokmen bude polokmenem i za doby našich vnoučat. Takže musíme přemýšlet hodně dopředu. Nejzávažnější věc, která se může stromu během jeho života stát, je uřezání kosterní větve jen kvůli tomu, že pod stromem neprojedu sekačkou nebo nezaparkuju auto. Tak velká rána na kmeni se pro strom stává fatální a během několika následujích let až desetiletí začne postupně umírat. Musíme tedy dopředu počítat s velikostí stromu a založit korunu (nebou koupit takový tvar stromu) v dostatečné výšce. Když sázím stromy do krajiny, vždy zapěstovávám minimálně vysokokmen. Předcházím tak naprosto šíleným řezům kosterních větví padesátiletých stromů od správců silnic nebo zemědelců, kvůli tomu, že pod stromy neprojedou auta nebo traktor.
Špičák jako ideál
A rada na závěr: Pokud neseženete požadovaný tvar polokmene či vysokokmene, pak je nejjednoduší koupit špičák a zapěstovat si korunku až po výsadbě. Špičák je nejlevnější a zapěstovat korunku není nic složitého, prostě střihnete a pod místem střihu můžete počítat s vytvořením obrostu, ze kterého následný rok vyberete terminál a tři kosterní větve.
Hrušeň na semenáči ve tvaru čtvrtkmenu až polokmenu. 
Sazenice ve tvaru čtvrtkmenu. Bude trvat minimálně ještě dva roky než založíme korunku v potřebné výšce. 
Není-li požadovaný tvar ve školce, lze koupit špičák a korunu dopěstovat až na místě. 
Není-li požadovaný tvar ve školce, lze koupit špičák a korunu dopěstovat až na místě.
Plánujete podzimní výsadbu?
Projděte si můj videokurz, abyste na nic nezapomněli.
