Některé roky jsou ve znamení obrovských úrod a zlomených větví. Co s tím, když se to stane právě našemu ovocnému stromu?
Jak asi tušíte, důležitější než cokoliv jiného je prevence. Tedy především kvalitní výchovný řez v prvních pěti letech života stromu (videokurz můžete koupit zde). Tedy vytvoření vzdušné a stabilní koruny, která má jeden terminální výhon a ideálně 3 kosterní větve. Díky výchovnému řezu větve zesílí, což zajistí stabilitu po zbytek života stromu. Při zapěstování koruny, bychom měli dávat pozor i na tlakové větvení a dostatečnou vzdálenost míst větvení jednotlivých kosterních větví od sebe (ideálně alespoň 10 cm).
Absence povýsadbového řezu bude mít pro strom fatální následky v budoucnu, pokud se vůbec strom dalších let dožije. 
Výchovný řez 3 roky po výsadbě. Jeden terminál a 3 kosterní větve, které by v ideálním případě mohli být od sebe horizontálně více vzdáleny. 
Dobře prováděný výchovný řez má za následek bujný a kvalitní růst.
Podepření těžkých větví
Někdy není v našich silách ovlivnit řez v prvních letech života stromu, a tak nezbývá než řešit následky. Zvláště v roce hojnosti.
V první řadě bychom se měli snažit rizikové větve podepřít, aby k rozlomení nedocházelo, takže stromy sice vypadají jako nemocniční pacienti s berlami, ale lepší než amputace končetiny. Pokud k odlomení ještě nedošlo, pak nyní použijte podpěry a v zimě (leden – březen) postupně během několika let pákové efekty větví snižujte řezem, čímž zároveň přesunete plodnost zpět do středu koruny.
Toto k extenzivnímu ovocnářství rozhodně nepatří. 
Jeden nebo deset kmenů? 
Pacienti z nemocnice?
Zlomená nebo naštípnutá větev
I přes berličky a veškerou naši snahu se však může stát, že se větev přesto ulomí. V takovém případě vezmeme ostrou sadařskou/arboristickou pilku a zbytek ulomené větve uřežeme v místě, kde to dává alespoň trochu smysl. To znamená ideálně řezem na větevní kroužek nebo řezem na postranní větev. Tak aby nezůstávaly pahýly. Často musíme volit nějaké kompromisní řešení a zvažovat, která varianta je horší a která méně hrozná.
Pokud dojde pouze k nalomení/naštípnutí větve a zčásti stále drží, pak větev zafixujeme a její odřezání odložíme až na zimu. Větev tak bude ještě do opadu listí získávat energii ze slunce a plody na ní klidně mohou dozrát. Navíc během zimního řezu neodebereme stromu téměř žádné živiny, které má v tu dobu uloženy v kořenovém systému.
V tomto případě se vyplatí větev ponechat jak je, případně zafixovat ať nedojde k úplnému odlomení. A odstranění větve nechat na zimní období. 
V tomto případě se vyplatí větev ponechat jak je, případně zafixovat ať nedojde k úplnému odlomení. A odstranění větve nechat na zimní období. V tomto případě se však bude jednat o velkou ránu a strom na její následky bude skomírat. 
Ovoce na této větvi už pravděpodobně nedozraje. 
Toto ovoce už nedozraje.
Pokud v důsledku odlomení a následného řezu dojde k velkým ranám můžete zvážit použití některých nátěrů, ale zpravidla buď strom ránu zacelí sám, nebo nezacelí (ať s nátěrem nebo bez). Nicméně v této oblasti lze experimentovat. V případě velkých ran (nad 10 cm u jádrovin a nad 5 cm u peckovin) však můžeme počítat s doživotními následky pro strom. Takto velké rány strom jen málokdy zahojí a jsou často příčinou jeho postupného umírání, byť to může trvat desetiletí.
Léto plné ovoce a stabilní stromy vám přeje
Potulný sadař Dominik